Jak voní opona? Na to se nezapomíná

12. 03. 2018

Čeká nás po dvou letech opět premiéra, co jste dělali celé ty dva roky?

Ač se to zdá neuvěřitelné, celou dobu jsme zkoušeli. Chvíli samozřejmě trvá vybrat, co se vlastně bude dál hrát. Pak rozdílení rolí, úpravy v textu apod. Pravdou zůstává, že náš nový kus se rodil neobvykle dlouho. Věřme, že o to to bude větší kulturní zážitek! Teď ale s úplnou pravdou ven - měli jsme problémy s docházkou i s obsazením všech rolí. Tu poslední jsme obsadili cca před měsícem. K důslednému zkoušení stejně soubor donutí až blížící se termín premiéry...

Prošel herecký soubor nějakou obměnou, nebo se potkáme s podobnou sestavou, jako naposledy?

Zdravé jádro zůstává, změny přicházejí. Od minule máme jednu novou posilu z Nové vsi, zkoušeli jsme přibrat i další zájemkyni, ale ta to bohužel kvůli složité dopravě a jako neřidička vzdala. Jsme trochu jako u Cimrmanů, takže kolegové, kteří zprvu pomáhají s technikou, nápovědou apod. nakonec bývají přemluveni k začátku na malé roli a pak už to jede. Novým tvářím se rozhodně nebráníme, takže pokud se v Mratíně a okolí objevil někdo, kdo by si chtěl prkna vyzkoušet, ať se ozve. Jen je třeba počítat s tím, že divadlo je věc celého souboru, je třeba docházet na zkoušky a plnit odpovědně domluvené úkoly (naučit se v potřebné době text, zapracovat na kostýmu... No a samozřejmě zprvu bude elév (kandrdas) prověřen na čurdě a teprve poté ho čekají větší role. Je třeba i trochu trpělivosti a pokory, protože když rejža zavelí, musí se vyhovět...

Zastihli jsme vás zrovna na kostýmové zkoušce, kdo vám vůbec kostýmy navrhuje?

Kostýmy si řešíme sami. Každý si pro svou roli najde, co je nejbližší jeho představě a co vyhovuje jeho pohodlí. Pokud je někdo zcela vedle, samozřejmě ho zbytek souboru usměrní, základní představu vždy řešíme všichni dohromady. Dost možností už nám skýtá i náš malý depozit, který se utěšeně rozrůstá. Drobné úpravy jsou na každém herci, ovšem samozřejmě si vzájemně pomáháme. Někdy jsou problém rekvizity, pro současný kus sháníme např. hudební nástroje, což je trochu těžší. S lecčím si ale vypomůžeme z vlastních domácností no a když není zbytí, pustíme nějakou kačku z divadelní kasy a koupíme např. paruku.

Jak dlouho trvá nastudování nové hry? Všichni jste zaměstnaní a volný čas jistě hledáte složitě.

No to je právě problém těch uplynulých dvou let, kdy se nedařilo. Na nastudování hry je to velice dlouhá doba, ale stalo se. Myslím ovšem, že intenzivní práce začla až po loňských letních prázdninách. To už jsme si stanovili opravdu deadline a makáme. Leckdo už text uměl před prázdninami, ale pravdou zůstává, že když se nezkouší, rychle se zapomíná. Přitom dostat text do hlavy je pro komedianta velice osvobozující. Jak tam je, můžete se na jevišti věnovat pohybu, pilovat vtípky, vymýšlet pro svou postavu různé libůstky. I tohle všechno musí být nacvičené, protože ostatní kolegové musí být na situaci připraveni. Někdy sice přijdou i ty nečekané akce, kdy naostro někdo zkope text, nebo zapomene rekvizitu v zákulisí, to je pak na celém souboru, jak se s tím vyrovná... Jak jsem již říkala, divadlo je právě o celém souboru. Když jeden herec chybí, musí někdo číst roli za něj, chybí nám při pohybu na jevišti, dodatečně si musíme pamatovat, jak jsme ho pohybově zrežírovali a pak  u to předat. Když jde o nováčka, právě prověřovaného čurdou, je to sice jednodušší za něj přečíst, ale zase nemá možnost sbírat zkušenosti. Když jde o nějakou z větších rolí, stojí pak zkouška za houby a pro všechny zúčastněné je to spíš opakování textu. Pro divadlo je potřeba každého člena a platí staré známé, že není malých rolí... Proto kolem zdravého jádra probíhá fluktuace. Někdo něco zrovna řeší v rodině, v zaměstnání... Vždycky je lepší přiznat "lidi, já na to teď nemám, udělejte tenhle kus beze mne", než aby pak soubor řešil něčí nepřítomnost na zkouškách. Dlužno ovšem podotknouti, že všichni momentálně nehrající zůstávají našimi sympatizanty a s lecčím (např. s kostýmy, nebo rekvizitami) nám pomáhají. Kdo si jednou čuchnul, jak voní opona a podíval se dírou v ní, jak se před premiérou plní hlediště, ten zkrátka jen tak nezapomíná.  No a samozřejmě i v našem divadelním souboru MiG máme nestory, kteří by radši dali výpověď v práci, než si nechat ujít tu příležitost stát ve světlech ramp a pak ten moment, kdy potlesk hřeje do uší...

Kdy se můžeme těšit na premiéru?

S radostí mohu sdělit, vás všechny i s kamarády a příbuznými můžeme pozvat na 21.4. v 18:00 na naši domovskou scénu v mratínské sokolovně. Máme pro vás připravenou černou komedii Vrátila se jednou v noci, kterou brilantně sepsal argentinský autor Eduardo Rovner.