Měření rychlosti po mratínsku: Komu se vyplatí?
19. 09. 2011
Těžko bychom hledali diskutovanější činnost měšického sboru obecní policie, než je měření rychlosti motorových vozidel. Obyvatelé Mratína i Měšic si občas stěžují, že by se mohlo měřit o něco více. Řidiči naopak upozorňují na to, že za radarem vídají strážníky až příliš často. Nechme ale stranou diskuzi o tom, zda-li se měří málo či příliš. Položme si jinou otázku. Za kolik?
Naše redakce se rozhodla prozkoumat situaci v měšické obecní policii, která často působí i na území Mratína. Vedly nás k tomu především aféry některých měst z poslední doby, které odhalily značné nedostatky ve smlouvách s firmami, které zajišťují provoz radarů. Napřed ale malý úvod do problematiky „měření“.
Radar, se kterým strážníci provádějí měření, je záležitostí poměrně nákladnou. Vysoké jsou jak pořizovací náklady, tak provoz a případné opravy, které jsou navíc podle Petra Lance, měšického starosty, velmi složité: „Provozování radaru má svá přísná pravidla. Musí být řádně certifikovaný, musel by se tím neustále zabývat jeden zaměstnanec. Proto jsme přistoupili k tomu, že si radar pronajímáme.“ A právě podmínky pronájmu jsou v mnoha městech předmětem sporů.
Například v Turnově provozuje stacionární radary kontroverzní firma Czech Radar. Ta má ve smlouvě, že 70% z vybraných pokut náleží ji. Kromě toho také pomáhala financovat úředníky, kteří pokuty řeší, a platila i agenturu, která zásobuje média informacemi o tom, kterak je měření rychlosti prospěšné. A podobných případů je skutečně mnoho.
Zda podobná situace panuje i na měsickém úřadu, jsme zjištovali přímo na místě. Výsledek? Radar dodává firma Gornex s.r.o., která se kromě jiného zabývá pojišťovnictvím. Do samotné smlouvy jsme nahlédnout nemohli. Starosta Lanc ale tvrdí, že požadovaná provize firem, které předložily nabídky na pronájem radaru, činí 20-40% z vybraných pokut. Společně s velitelkou obecní policie Ludmilou Žembery ale jakýkoli nátlak na strážníky, aby „vybírali co nejvíce“, důrazně odmítli. „V současné době navíc probíhá nové výběrové řízení na pronájem radaru, takže se každý o výhodnosti té nabídky může sám přesvědčit,“ říká starosta Lanc.
Sondovali jsme též přímo na služebně obecní policie, kde nám velitelka Žembery vysvětlila svůj postoj k samotnému problému měření: „Netrvám na něm. Pokud by se v budoucnu mělo rušit, ubyde nám tím spousta práce, ale zároveň také finančních prostředků. A je na obcích, ať si samy zváží, zda-li chtějí na strážníky doplácet, či ne,“ vysvětluje a zároveň na rovinu dodává, že měření rychlosti je záležitostí financí: „Můžeme si díky tomu pořídit lepší vybavení, rozšířit sbor strážníků, kteří samozřejmě konají pořádkovou činnost.“
Podle harmonogramu, který naše redakce dostala k dispozici, skutečně vyplývá, že měření rychlosti se strážníci věnují maximálně 3-4 hodiny denně: „Leckoho může zmást, že nás vidí měřit cestou do práce a poté cestou domů. My se pochopitelně zaměřujeme na dobu, kdy jezdí nejvíce aut a vzniká tak největší riziko pro chodce,“ říká Žembery. Během měření jsou ale údajně strážníci kdykoli připraveni na zásah, jak dokazují i případy z poslední doby.
Zkontrolovat jsme si mohli i certifikace jednotlivých strážníků, které je opravňují měření provádět. Od roku 2008 totiž smí radar ovládat pouze strážníci, nikoli zaměstnanci firem, které radary dodávaly. Zásadní zlom představoval pro obce a města právě rok 2008. Tehdy totiž vydal správní soud rozhodnutí o tom, že důkaz o spáchání přestupku zaznamenaný soukromým subjektem je neplatný. O tom, že radar ovládá skutečně jeden ze strážníků, jsme se přesvědčili přímo během měření v Mratíně.
Obecní policie představuje pro obec Měšice roční příjem zhruba čtyř milionů korun. O náklady se dělí s obcí Mratín, a to v poměru 5:3. Pro Mratín ale přesto obecní policie nepředstavuje žádnou finanční zátěž – náklady pokrývají zisky z udělených pokut.
Jak probíhá takové jedno běžné měření, se můžete dočíst v tomto vydání Mratínovin.
(vítek novák)