Co se nám vybaví, když se řekne…?

12. 12. 2010
Co se Vám vybaví, když se řekne „první třída“? Mě osobně se vybaví školní lavice s kalamáři, do kterých jsme sice pero s násadkou už nenamáčeli, ale ve třídě jsme je měli. Také se mi vybaví voňavé domácí svačiny a stará paní učitelka Vavřínová. To všechno se mi vybaví. Zeptejte se za pár desítek let dnes sedmiletého Davídka z Mratína, co se vybavuje jemu. Vím, co Vám odpoví. Vybaví se mu totiž to, jak ho při čekání na autobus, kterým jezdí ze služské školy domu, srazila Avia. Přebíhal právě na druhou stranu ulice, do místa, kde autobus staví. V tomto směru totiž není čekárna a stojí se tam na chodníku. Pokud se chcete ukrýt před sněhem či deštěm, musíte použít čekárnu v protisměru. Pak logicky musíte včas přejít na druhou stranu, aby Vám autobus neujel. Ale přechod tu vlastně také není. Tak co tu teda potom vlastně je? Aha! Je tu Avia a ta jede svým vytrvalým tempem vstříc nějaké autodopravní zakázce. Ironií Davidova osudu se sejdou v jeden okamžik na jednom místě. David i Avia. Měl to být zcela všední školní den. V okamžiku se z něj ovšem stal den, kdy Davídek poznal realitu bolestivé kolize a skončil potlučený a s otřesem mozku na JIPu dětské chirurgie v nemocnici na Bulovce. Dnes má několik šrámů a asi tucet stehů. Zaplať pán Bůh, nic vážnějšího. Šok jeho rodičů si tak z padesáti procent umím představit. Doufám, že nikdy nepoznám těch zbylých padesát procent. Ani oni ani já si již nedovedeme představit, že by nehoda dopadla tragicky. A co z toho plyne? Respektujte omezenou rychlost v obci. V té naší i ve všech ostatních. Respektujte vše, co se děje kolem Vás, řidičů. Respektujte děti a jejich rodiče. A v neposlední řadě respektujte svou obec. Máte-li pravomoc, nečekejte s malováním přechodů až do doby, kdy v místě, kde měl už dávno být, někdo porazí chodce. Používejte hlavu, až budete rozhodovat o tom, kde má stát autobusová zastávka, kterou využívají děti při jízdě do školy. Nedávejte ji do nepřehledné zatáčky a do největší křižovatky v obci. Je to možná pohodlný kompromis, protože se na Vás nesesypou obyvatelé posledních domů na kraji obce, že to mají daleko. Je to ale nerozumné. My tento článek pošleme na stránkách MratíNovin i na radnici ve Sluhách. Třeba se v příštím vydání dočteme o tom, jaké plánuje obec změny. Třeba už budou přechody, třeba se budou hýbat škatulata autobusových zastávek. Doufejme… (zn)