Geologické dějiny mratínska 1. část (autor: Dr. Pavel Sysel)

25. 03. 2007
Podle morfologického členění území České republiky leží obec Mratín na rozhraní dvou částí České křídové tabule - na rozhraní Českobrodské tabule a Mělnické kotliny, s nadmořskou výškou v rozmezí 180 - 210 m n.m. Klimaticky patří Mratín do okrsku teplého a suchého s mírnou zimou. Průměrné roční teploty vzduchu se pohybují mezi 8 - 9° C a průměrné úhrny ročních srážek kolísají v rozmezí 500 - 600 mm. Nejstarší horniny z historie Země na území Mratína jsou horniny proterozoika (česky starohory), staré 520 - 1500 mil. let. V Čechách se pro toto období vžil název algonkium. V Čechách je algonkium mořského původu, které se ukládalo v obrovské geosynklinále (tj. prostor trvalého a rychlého poklesu povrchu Země, zaplaveného mořem). Tato geosynklinála probíhala z britských ostrovů přes Bretagne, Normandii a sasko-durynskou oblast až do Českého masivu. Z hornin jsou zastoupeny buližníky, slepence, břidlice, fylity, svory a výlevné spility. Další stratigrafický celek - prvohory (paleozoikum) (185 - 520 mil. let) nebyly v prostoru Mratína zjištěny. Teprve v období druhohor (mezozoikum) (60 - 185 mil. let), a jejich periodě křídy (60 - 130 mil. let) dochází v oblasti Mratína k sedimentaci dalších hornin. Název křída pochází skutečně od křídy, což je bílá nebo šedá, měkká, slabě stmelená uhličitanová hornina. Je chatrakteristická pro svrchní křídu ve střední a západní Evropě, kde tvoří přímořské sruby, hlavně v jižní Anglii a severní Francii podél kanálu La Manche Po celou dobu spodní křídy bylo naše území souší. Teprve v nejstarším časovém údobí svrchní křídy - cenomanu se vytváří prohlubně zaplňované vodou a sedimenty, které se spojovaly do velkých jezer. Tak vznikly sladkovodní sedimenty křídy - cenomanu. V další časové fázi cenomanu proniklo do Čech od severovýchodu moře přes oblast vnitrosudetské deprese a přes oblast Orlických hor, které tehdy ještě neexistovaly. Usazeniny cenomanu jsou zastoupeny slepenci, jíly, jílovci, kvádrovými pískovci apod